Arboristické informace - Druhy řezů, zkracovací řezy a kácení stromů
Pravidla pro kácení stromů
Listnaté a jehličnaté stromy rostoucí mimo les je doporučeno kácet v době vegetačního klidu. Povinnost dodržení doby vegetačního klidu pro kácení dřevin však neplyne striktně z obecně závazného právního předpisu a vzhledem k vazbě vegetačního klidu na aktuální klimatické podmínky není období vegetačního klidu ani kalendářně závazně vymezeno. V geografických podmínkách České republiky lze za období vegetačního klidu obvykle považovat období mezi 1. říjnem až 31. březnem kalendářního roku.
Povolení ke kácení není potřeba v případě, že strom má ve výšce 130 cm nad zemí obvod do 80 cm. Pokud má strom obvod větší, musí se žádat příslušný úřad o povolení ke kácení dřevin mimo les. A to i v případě roste-li strom na vašem pozemku.
Povolení ke kácení dřevin není třeba dle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. i v případě, je-li jejich stavem zjevně a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Toto kácení je ale nutné oznámit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.
Povolení ke kácení ovocných stromů není potřeba bez ohledu na výšku a obvod kmene.
Keře lze bez povolení kácet do souvislého keřového poroste 40 m2.
Ukázkové formuláře ÚMČ Praha-Klánovice: Oznámení kácení dřevin rostoucích mimo les a Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les
Druhy řezů
- Bezpečnostní řez – udržovací řez zaměřený pouze na zlepšení provozní bezpečnosti ošetřovaného stromu. Cílem zásahu je bezpečný strom, který neohrožuje své okolí (zdraví osob či majetek). Z koruny odstraňujeme silné odumřelé větve a dále větve, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem na zem. Provádí se v kterémkoli ročním období
- Zdravotní řez – komplexní udržovací řez s cílem udržet strom co nejdéle ve fázi plné funkčnosti. Odstraňují se především větve odumřelé, se sníženou vitalitou, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, větve rostoucí do středu koruny, infikované chorobami či napadené škůdci, nebo jinak rizikové. To vše při zachování charakteristického tvaru koruny pro daný druh stromu.
- Základní zdravotní řez – méně podrobný zdravotní řez (ekonomické důvody). Cíle i zásady stejné jako zdravotní řez, ale týká se zpravidla větví o průměru větším než 3 cm.
- Řez na hlavu – je speciální řez, který se využívá k úpravám stromů vysázených v úzkých ulicích, jež korunovou rozlohou nevyhovují daným poměrům. Provádí se v období druhé poloviny vegetačního klidu s intenzitou řezu 1 – 3 roky.
- Výchovný řez – zakládací řez u mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charakteristické koruny pro daný druh a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úprava podchodné a podjezdné výšky, redukce koruny směrem k budově, veřejnému osvětlení, dopravním značkám či jiným překážkám). To vše tak, aby byl mladý jedinec co nejlépe připraven pro období plné funkčnosti.
- Redukční řez – jedná se o řez zmenšující objem koruny, často zahrnující také řez zdravotní nebo základní zdravotní. Při obvodové redukci se zmenšuje náporová plocha vůči větru z důvodu stabilizace stromu. Při sesazení dochází k hlubokému řezu kosterních větví a je možné ho realizovat výhradně u krátkověkých dřevin s výbornou kmenovou výmladností (např. vrby, topoly, lípy).
- Tvarovací řez – speciální řezy, jejichž účelem je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny. Jedná se o intenzivní způsoby ošetřování stromů s cílem trvale změnit tvar jejich korun (estetické či provozní důvody).
Detailní informace, jak správně postupovat při řezech stromů, najdete v dokumentu Řez stromů
Zkracovací řezy
Zlatý řez - esteticky optimální poměr délky částí ořezávaného stromu, tzv. zlatý řez. Poměr délky jednotlivých částí je vždy stejný (60:40)
(převzato z Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management)
Vytvoření nové koruny - postup k provedení výchovného řezu k tvorbě hlavatého stromu nebo jinak pravidelně ořezávaného stromu ze starších jedinců nebo citlivějších druhů dřevin.
(převzato z Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management)
Postupný ořez stromu - nejdříve zkrátíme kosterní větve podle požadavku se zachováním přirozeného tvaru koruny pro konkrétní druh a necháme několik let obrazit. Nakonec odřízneme zbytky kosterních větví a ponecháme mladší nově vyrostlé.
(převzato z Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management)
Reakce staršího stromu na ořez - jak bude starší strom pravděpodobně reagovat na ořez mužeme usoudit z jeho vzhledu. Strom vpravo je vitální a pravděpodobně na ořez zareaguje dobře. Strom vlevo je méně vitální a zřejmě zareaguje hůře.
(převzato z Read H (2000): Veteran Trees: A guide to good management)
Stromy a dráty elektrického vedení
Kácení dřevin v blízkosti elektrického vedení se provádí nejčastěji v období vegetačního klidu mezi říjnem a březnem, ořezy lze provádět celoročně. Při nedodržení minimální vzdálenosti porostu od elektrického vedení hrozí v konkrétních případech od příslušného úřadu pokuta až do výše sto tisíc korun.
Při ořezávání stromů by se člověk nikdy neměl přiblížit k vodičům blíž, než je stanovená minimální bezpečná vzdálenost, a to ani nářadím, vybavením nebo třeba větví stromu, kterou drží v ruce. Také není vhodné ořezávat stromy po dešti nebo při zvýšené vlhkosti vzduchu.
Minimální bezpečná vzdálenost od vedení při práci| Napětí | Bezpečná vzdálenost |
|---|---|
| Nízké napětí 400/230 V | 1 m |
| Vysoké napětí 22 kV | 2 m |
| Velmi vysoké napětí 110 kV | 3 m |
Nejkratší vzdálenost porostu od vedení po ořezu
| Napětí | Minimální vzdálenost |
|---|---|
| Nízké napětí 400/230 V | 2 m |
| Vysoké napětí 22 kV | 3,6 m |
| Velmi vysoké napětí 110 kV | 4,5 m |
Arboristické pojmy
- Tlaková vidlice – je termín pro typ větvení ve tvaru písmene „v“. Vzniká v případě, že dvě větve rostou navzájem k sobě v ostrém úhlu. Jejich borka (kůra) srůstá každý rok do sebe. Toto větvení je tudíž nestabilní a může se časem vylomit např. při poryvu větru nebo dokonce samovolně. To nastane v případě, pokud délky těchto vrcholů a jejich hmotnosti přesáhnou určitou mez a těžiště se přsune dále od paty stromu. Pokud je v mládí proveden výchovný řez, kdy je jedna z větví potlačena, eliminuje se tím šetrně a včas vznik tohoto defektu. Více informací naleznete v dokumentu Tlaková vidlice.
- Kodominantní větvení – jsou větve, které rostou a tloustnou stejně rychle a navzájem si konkurují a soupeří o to, která větev bude terminálem. Ve většině případů je kodominantní větvení zároveň tlakové.
- Terminál – je výhon, který na stromě roste nejvýše. Prostřednictvím rostlinných hormonů řídí růst celého stromu. Odstranění terminálního pupenu se v neopodstatnělých případech bere jako hrubá technologická chyba, protože nastane ve stromě hormonální nerovnováha a zmatek. Strom se snaží obnovit odstraněný terminál a větve začínají růst svisle. Nejčasteji se terminál chybně odřezává při nespávně provedeném srovnávacím (komparativním) řezu, po výsadbě nebo výchovném řezu na mladých stromcích.
- Monopodiální typ větvení – vrcholový pupen pokračuje v růstu a vytváří nody a internodia, zatímco z postranních pupenů se tvoří listy, v jejichž paždí pak vyrůstají postranní větévky.
- Sympodiální typ větvení – pro toto větvení je charakteristické, že funkci hlavního stonku přebírají v uzlinách postranní větve, vyrůstající z bočních pupenů v úžlabí listů, a přerůstají hlavní stonek. V další uzlině se pak proces opakuje.
Další dokumenty
Řez listnatých stromů
Řez ovocných stromů
Defekty a poškození stromů
Tlaková vidlice a tlakové větvení
Dutiny v kmenu
Základy arboristiky - skripta
Kácení stromů - arboristické standardy
Řez stromů - arboristické standardy
Bezpečnostní vazby stromů - arboristické standardy
Tvrdost a objemová hmotnost dřeva